Dnešní doba je velmi rychlá, plná vnějších podnětů, které nás pohlcují, nutí nás na ně reagovat, nebo o nich přemýšlet. Vše, co trvá dlouho, nebo nám nejde hned vnímáme jako neefektivní nebo nepřínosné. Když nechápeme, co se s námi děje, proč cítíme strach, úzkost, či depresi, začneme sami sebe vnímat jako nedostatečného, že nejsme dost dobří, porovnáváme se s ostatními nebo se dokonce necháváme ostatními, kteří nezažili to, co my, soudit. Pak se odpojujeme sami od sebe čím dál víc a začínáme se ztrácet, náš vnitřní zmatek se prohlubuje.

Ve chvíli, kdy cítíme největší zmatek je dobré se zastavit, nadechnout a uvědomit si, že vše, co cítíme, co se nám děje, má svůj důvod. Je v tom skrytá lekce, kdy musíme pochopit, že něco v našem životě není dobře, že to můžeme dělat jinak nebo že to již nepotřebujeme, že něco máme změnit. Jen stačí pochopit.

A někdy to pochopení a uvědomění si nepřichází hned. Někdy k tomu potřebujeme to správné místo, toho správného člověka, tu správnou situaci a tu správnou emoci, která nás propojí ke zdroji, k tomu, kde vzniklo to, co řešíme. Někdy nám takový člověk přijde sám do cesty ve formě agresivního souseda, který nás učí naší lekci pokaždé, když se s ním potkáváme, někdy je to manipulativní šéfová, někdy neempatický přítel někdy vzteklý syn, všechny tyto situace a naše reakce na ně nám jen ukazují, jak se s takovými lidmi cítíme, jak na ně reagujeme a proč.

Nejjednodušší cesta k tomu, poznat proč se to děje a proč na to daným způsobem reaguji, je zeptat se sám sebe - koho mi toto chování připomíná, kde jsem ho zažil poprvé...nechat se vést svým podvědomím, to nás nasměruje ke správné situaci v minulosti. Pak pochopíme...že ten neempatický přítel, který vypadá znuděně nebo nám okatě dává najevo, že naše problémy nezajímají, nám bolestně připomíná chování našeho otce, který s námi nesoucítil, když jsme se trápili, kdy nám dával najevo, že jeho problémy např. v práci jsou důležitější než to, že umíráme smutkem.

Práce na sobě a poznávání sám sebe je ovšem záležitostí dlouhé doby někdy je to téma pro celý život. Nejde to uspěchat. Každý z nás má svoje tempo, svou rychlost, jak na sobě pracovat. V tomto je vhodné pracovat se svou intuicí, kdy cítíme, že nějaké konkrétní téma potřebujeme a chceme zpracovat. Že nám to neříká jen náš rozum - jaký bych měl být. Ale co cítím, že mě blokuje, v čem se necítím dobře, co je potřeba uvolnit, pochopit, změnit. V celém procesu práce na sobě mohu doporučit několik věcí:

- být trpělivý a respektovat své vlastní tempo

Afirmace: jsem právě tam, kde mám být. Jdu na své cestě tempem, které je pro mne vhodné.

- být k sobě soucitný

Afirmace: miluji sám sebe a svůj život. Učím se a získávám zkušenosti.

- vnímat svou intuici

Afirmace: naslouchám své intuici, nechám se vést svým vyšším Já.

- hledat zdroje síly sám v sobě

Afirmace: pracuji sám se sebou s láskou a pochopením, vždy si dopřeji čas na odpočinek i načerpání energie.