Příběh očisty rodu - Mateřská láska

ŽENA, 30 LET

Klientka původně přišla na regresní terapii, kde chtěla vyřešit svůj vztah s matkou. Chtěla pochopit, proč se k ní matka vždy chovala chladně a nevšímavě. Po rozvodu rodičů jí matka vždy odkládala na víkendy i prázdniny pryč - k babičce, otci, nikdy s ní netrávila volný čas. Všechen čas i pozornost vždy věnovala novému partnerovi. 

Při hlubším rozhovoru o daném tématu se klientka začala rozpomínat, že toto chování u nich v rodině opakuje, napříč generacím. Matka vždy upřednostnila partnera před dětmi. Byla ochotná zříci se dítěte kvůli muži. Dávala primárně pozornost potřebám muže, dítě jí nezajímalo. Docházelo k citovému chladu a nezájmu o potřeby a city dítěte, k odkládání děti na výchovu k prarodičům, v případě, že se rodiče rozvedli a matka měla nového partnera, který dítě nepřijal, matka byla schopna dítě odložit do dětského domova či plně přenechat výchovu otci, bez dalšího zájmu o dítě. Matku nezajímalo, zda dítě trpí, zda je zdravé, zda mu někdo neubližuje.

Když jsem klientku v hypnóze nasměrovala do času, kde vznikla rodová karma, klientka se dostala až do 11. století. Viděla velmi mladou ženu, asi 14 letou, z královské rodiny, která byla provdána za krále jiné země. Její role byla velmi oficiální, musela plnit přání a příkazy manžela, neměla svobodu, absolutně se musela podřídit manželovi. Když se jim narodilo první dítě, bylo to děvče.

Král nebyl s tímto spokojený, očekával syna. Žena byla nucena dceru hned po porodu odložit chůvě. Kdykoliv projevila zájem o své dítě, nebylo jí to dovoleno. Blízcí lidé a poradci na ni tlačili, ať si raději upevňuje své místo královny a manželky, a snaží se králi co nejdříve dát syna, aby potvrdila svou roli královny, než aby ztrácela čas péči o právě narozené dítě. 

Pro mladou ženu to bylo velmi traumatizující, nemohla se starat o své dítě. Toto se opakovalo ještě několikrát. Nakonec, když porodila několikáté dítě a to bylo stále děvče, král ji odvrhl. Nechal jí držet v izolaci, kde zešílela a následně zemřela. 

Zraněná a šílená duše toto vnímala jako své selhání. Před tím, než zemřela, vyslovila přání, které mělo formu kletby. Přála si, aby její dcery nikdy nezažily stejnou bolest z odloučení od dítěte, jako ona. Že si přeje, aby k dětem nic necítily. Současně do rodu promítla svou zkušenost, že když zklame a nenaplní přání svého partnera, ztratí život. Že tedy primárně má plnit přání svého muže, aby byl spokojený, že naplnění role matky a její vztah s dítětem není důležitý.

Klientka nějakou dobu po očistě začala vnímat změnu chování u příbuzných žen, u své matky a jejího postoje k ní, ve vztahu své sestry a její dcery. Dokázali poprvé vzájemně projevit své pocity a mluvit spolu otevřeně.