Příběh z regresní terapie - Touha po naplnění poslání

Žena, 41 let

Témata:

Klientka má v životě vše, po čem toužila, rodinu, děti, práci, která jí dobře živí. Není ale spokojená. Touží naplnit své poslání, poznat své duchovní schopnosti a dary. Bohužel neví, co její poslání je, duchovní schopnosti ani dary se u ní zatím neprojevili. Jen cítí, že potřebuje něco víc a že to, co chce dělat souvisí s léčením druhých lidí.

Když jsem položila otázku, proč chce naplňovat své poslání, proč chce léčit lidi, jako důvod uvedla, že nyní cítí, že jí něco chybí, že její život přece nemůže být takový obyčejný. Že to, co aktuálně má, přece nemůže být vše.

Její nespokojenost se projevovala frustrací, neustálou špatnou náladou, negativním chováním směrem k rodině, ke kolegům v práci. Zlobila se, proč jí její schopnosti nejsou aktivovány, zpřístupněny, proč jí není ukázáno její poslání. 

Minulý život:

Po vstupu do minulosti klientka vnímala, že je mladý muž. Muž žil ve vesnici, pracoval v kovárně, jako učedník. Práce to byla poměrně prestižní, měl možnost se v budoucnu dobře uživit, pokud se bude v řemesle zdokonalovat a rozvíjet. Mladý muž ale nebyl spokojen. Kovářské řemeslo vnímal jako příliš náročné, vadilo mu horko od ohně, fyzická náročnost i to, že je neustále špinavý a zpocený. Toužil po něčem víc, po jiné, snadnější práci. 

V místě žil i léčitel, za kterým lidé chodili pro radu, léčení, byliny a léčivé masti, když potřebovali pomoci. Mladý muž léčitele sledoval. Líbilo se mu, že lidé vnímají léčitele jako někoho vyjímečného, protože má dary a schopnosti, které jen tak někdo nemá. Lidé vnímali léčitele jako autoritu,  v komunitě měl důvěru a postavení. Také ho odměňovali za jeho pomoc štědrými dary a žil si velice dobře.  V čistotě, bez fyzické námahy. Mladý muž vnímal, že toto je práce, kterou chce dělat, že chce být jako ten muž. Mít prestiž a snadný výdělek. 

Odešel tedy z kovárny a šel do nejbližšího velkého města. Zde začal na trhu prodávat léčivé masti. Dařilo se mu, lidé jeho masti kupovali, zákazníků chodilo stále víc, dokonce se mu před stánkem tvořili fronty.  S každým člověkem si vždy povídal, lidé se mu svěřovali se svými problémy. On je vždy vyslechl a následně jim nabídl mast přesně na ty problémy, které zákazník měl.  Masti ale vařil z loje, vždy do nich přidal jen pár bylin nebo lučních květin pro barvu, vůni. Byliny ale neznal, vše míchal nahodile, masti tedy neměli speciální účinek. Současně cítil, že ho potíže lidí moc nezajímají, že si je sice vždy vyslechne, ale vnitřně ho to vlastně obtěžuje. Muž měl jediný záměr, mít moc. Být důležitý, mít respekt a uznání lidí, mít hodně peněz. Což se mu dařilo, lidé na ulici ho uctivě zdravili, zvali ho k sobě na večeře nejbohatší a nejvlivnější lidé ve městě, velice rychle zbohatl. Koupil si chalupu za městem. Měl ženu, děti. V řemesle se nijak zásadně nerozvíjel, nestudoval, nehledal možnosti, jak lidem doopravdy pomáhat.

Po nějaké době se mu přestalo dařit. Obrátilo se na něj několik lidí s opravdu vážnými problémy, kterým bohužel nepomohlo placebo a povídání. Potřebovali opravdového léčitele, kterým ale muž nebyl. Celá situace vyústila v lynčování. Rozzlobení lidé z města mu zapálili dům, ve kterém spala celá rodina. Muži se podařilo utéct, jeho žena a dítě ale uhořelo. Nikdo si nevšiml, že se mu podařilo utéct. Utíkal lesem pryč. Doběhl ke skále nad řekou. Došlo mu celé neštěstí. Došlo mu vše, že o vše přišel. Došlo mu, že se ani svou ženu, ani dítě nesnažil zachránit. Rozhodl se, že ukončí svůj život. Skočil ze skály a zabil se. 

Závěr:

Klientka by si měla uvědomit, po čem opravdu touží. Zda po opravdové pomoci druhým, s láskou a zájmem o ně, nebo zda jí jde jen o to, že se necítí naplněná, že není spokojená a chce si jen vyřešit pocit nespokojenosti. 

Vyšší vědomí upozornilo na potřebu kompenzace - potřeba důležitosti, vyjímečnosti, v jejích vlastních očích, ale i potřeba být vyjímečná pro ostatní tím, že má "nějaké" schopnosti. 

Schopnosti a dary se rozvíjejí v pokoře a v poznání sebe i druhých. Nepřichází jen proto, že se v životě necítíme spokojení. Abychom objevili svůj potenciál a poslání, musíme i vnímat svůj emoční svět, následovat svou intuici. To, že klientka měla tendence hlavou vymyslet, co má být její poslání, bylo určitým znakem, že jde o Ego, tedy v rámci poslání chtěla primárně realizovat potřeby Ega. Ne duše. Abychom mohli v lásce pomáhat druhým a naplňovat své poslání, je třeba především se propojit se svou duší, zajistit čistotu záměru. Pokud neumíme být laskavý k druhým, když život nejde podle našich představ, zlobíme se hned, když něco nejde snadno, podle našich přestav, není možné mít tak čistý záměr, který je potřebný k pomoci a léčení druhých. 

Doporučení:

Kultivovat především svojí duši, ne jen živit ego. Pokud cítí nespokojenost, nejdříve se zaměřit na vděčnost a pokoru. Za to, co v životě má.  Za své blízké. Kultivovat vlastní, ale i společnou radost. Kultivovat svou osobnost. Uvědomit si, co světu přináší sama o sobě, svým naladěním, přístupem k druhým.  Pak až bude prostor na to, aby mohla s pokorou a v laskavosti pomáhat druhým. Protože když chceme opravdu pomáhat druhým, můžeme to dělat i bez speciálních schopností.